Cum mathematica vita nulla est

Matematika. Velice podivná věda. Nerada bych, aby to vyznělo jako kritika. Je to můj čistě osobní názor, ale matiku fakt nemusím. Nechápu totiž, nač mi bude umět vypočítat průměrnou délku vlasů lidí ve třídě či pravděpodobnost píchnutí pneumatiky.
Nejvíc mě dostal příklad:

O telefonním čísle svého spolužáka si Vašek zapamatoval jen (podotýkám JEN) to, že je devítimístné (ach, jak neobvyklý to jev), začíná dvojčíslím 23 (Viděli jste ten film Dvacettři??? To číslo je všude!), neobsahuje žádné dvě stejné číslice a je dělitelné pětadvaceti. Určete, kolik telefonních čísel přichází v úvahu.

Posuďte sami: Nebylo by stotisíckrát jednodušší, kdyby si náš drahý Vašek zapamatoval to číslo rovnou??? Co by se (mi) tím ušetřilo práce a trápení! O co by se svět zjednodušil!
No, dobře, bez matematiky by to asi ve světě nešlo. Mě ale vrtá hlavou, proč se musím učit něco, co už nikdy v životě nepoužiju! A jestli chce někdo tvrdit, že to není pravda...!!!
Avšak s matematikou, přesněji řečeno s učebnicí této exaktní přírodní vědy se občas i dokonce užije legrace. Nebudu uvádět přímý zdroj svého pobavení - to jest nepřípustné. Z právního hlediska je to protiprávní a pánům matematikům by se asi dvakrát nelíbilo, kdybych tady uváděla jejich ctěná jména vzhledem k mírně ironickému nádechu tohoto textu...
Přejděme k jádru pudla - v tomto případě spíš k jádru učebnice. Letos probíráme taková hrůzná odvětví jako Kombinatorika, Pravděpodobnost a Statistika. A ke každé kapitolce je v učebnici uveden citát. Někdy povedený více, někdy méně. Kupříkladu tento: Klasický příklad permutací pochází od Jana Wericha: "On byl denegere, degenere, derenege, zkrátka blbej!" :)
Pravda se ovšem skrývá v kapitole nazvané Jevy: "Mají-li dva jevy stejnou rpavděpodobnost, nastane ten, který je méně příznivý," i u kapitoly Nezávislé pokusy: "Čím více byste potřebovali, aby nastal určitý jev, tím větší je pravděpodobnost jevu opačného." když jsme u těch pokusů - v případě kapitoly Náhodné pokusy se vedle nadpisu nachází moudro: "Náhoda je, když krajíc padne namazanou stranou vzhůru." Následuje kapitola Množina možných výsledků pokusu: "Padne-li krajíc namazanou stranou vzhůru, byl namazán na nesprávné straně!"
Citát, nacházející se u Podmíněných pravděpodobností byl ale vskutku výjimečný: "Chcete-li mít jestotu, že se trefíte do černého, střílejte potmě!"
Věděli jste, že pravděpodobnost nalezení ztraceného předmětu je v místech, kde byste ho nikdy nehledali, největší? Já osobně mám s títmo jevem bohaté zkušenosti. Jednou jsem prohledala celý byt kvůli bačkorám. Mé nožky mrzly a ona zpropadená obuv nikde. Až teď jsem se dozvěděla, že jsem hledala špatně - tedy na všech pravděpodobných místech. No, nebudu vás napínat. Bačkory byly pod notama na klavír. A vůbec nevím, kde se tam vzaly.
Statistikové (tedy alespoň dle oné učebnice) zjistili, že je kladná korelace mezi výskytem čápů a počtem narozených dětí. O tom by se dalo polemizovat... :)
Statistika může být velice nebezpečnou, berete-li ji doslovně. "Při interpretaci důsledků škodlivosti kouření, vztahuje výsledky statistiky každý kuřák jen na ostatní kuřáky." Na tom něco je...
Vezměme v úvahu příklad, kdy starší bratr snědl svůj oběd i oběd mladšího bratra. Ze statistického hlediska snědli oba jeden oběd. Achich ach, chudák mladší bratr...
Na závěr bych ráda podotkla, že dle naší učebnice nemá cenu brát rozum do hrsti! Není nám tam totiž nic platný a navíc bychom mohli zjistit, že je prázdná.