Konec světa

To se tak nějak semele a člověk se učí a učí a najednou se mu začnou dělat mžitky před očima, tak vypije jednu colu, pokračuje v učení tak tři čtrvtě hodiny, a poté se dostaví mžitky tak viditelné, že člověk vidí, že nic nevidí. A pak ho políbí múzák... A mžitky jsou natotata pryč. A chuť k učení taky. Tužka píše sama a nelze ji zastavit... :D

KONEC SVĚTA

Je večer, křesťan se modlí.

Byť byl sebevíce podlý,

pokorně se náhle tváří,

skoro mu svatozář září

nad tou hlavou skloněnou,

jak tu lká na kolenou:

„Pane Bože,“ zní tu věta,

„dej, ať není konec světa

až za rok, ale hned zítra!“

„Prosím? Brzy ráno? Zjitra?“

ozvala se odpověď

a křesťan neví, co teď.

V hlavě si dál plány kuje

a statečně pokračuje:

„Ano, ať je dokonáno

tedy zítra brzy ráno.“

„Tak se stane, milý synu.

Následky však dej za vinu

vždycky jen a pouze sobě.

A ne mně, byť třeba v zlobě!“

„To se mě ani nezeptáš - „

„'Proč mě tady takhle deptáš?'

To jsi myslel, synu milý?

Prosím tě, kde bychom byli,

kdybych to nevěděl předem?

Tak to ještě jednou sjedem?

Jak zněla tvá první věta?“

„Ať je zítra konec světa!

Ano, Bože veliký,

píšem totiž z matiky!“