Jazzová aneb Beznadějné naděje

Následující poetický kus vznikl dne 20. 8. tohoto roku v proslulém pražském jazz clubu Reduta. (Ano, je to ten, jak tam hrál Clinton na saxík od Havla. :)) Né, že bych jim chtěla dělat reklamu, ale máte-li aspoň trochu rádi jazz, musíte tam jít! Ta atmosféra je totiž naprosto jedinečná. To se to pak píše... :)

JAZZOVÁ aneb BEZNADĚJNÉ NADĚJE

Sedím tu naprosto nehnutě,

poslouchajíce jazz v Redutě.

Na bubeníka s fajn výhledem

třeba se i střetnem pohledem...

Domněnky mý jsou však nadutý;

kouká se mým směrem - na noty. :)