Psáno jednadvac - .... ehm... tedy vlastně dvaadvacátého prosínce léta Páně dvoutisícího jedenáctého tři čtvrtě hodiny po půlnoci. Myslím, že dalších komentářů netřeba. Snad jen, že jsem předchozího dne poctila svou návštěvou matičku Prahu,…
Tak mě napad druhej limerik v životě, ani nevím jak. Je to zvláštní a místy mě to dost štve, ale múzák si zvyk mě líbat jen tak sám od sebe a ještě navíc ve chvíli, kdy u sebe nemám papír ani tužku a musim si to pamatovat! Ale takovej už je život a…
To se tak nějak semele a člověk se učí a učí a najednou se mu začnou dělat mžitky před očima, tak vypije jednu colu, pokračuje v učení tak tři čtrvtě hodiny, a poté se dostaví mžitky tak viditelné, že člověk vidí, že nic nevidí. A pak ho políbí…