Představte si takové pohodové páteční dopoledne, na němž nic nemění fakt, že je to pátek třináctého. Sedíte si v kavárně, popíjíte capuccino a pozorujete lidi na ulici. A hlavou se vám honí jedna myšlenka za druhou, až z nich nakonec vznikne tohle:…
Ne, nebude to báseň o seriálu, který právě běží na ČT 1. Tuhle báseň jsem složila už před rokem - na chaloupce, kde jsme cestovali v čase. Nemůžu si pomoct, ale ta prvorepubliková atmosféra mě prostě něčím nesmírně fascinuje... :) PRVNÍ REPUBLIKA…
Psáno v hlubokém smutku.Psáno třinác- ...ale vždyť je to jedno kdy.Psáno pro... ale vlastně pro nikoho.Psáno za účelem literapie. :)MĚLA BYCH SE LÉČIT Měla bych se léčit.Léčit z omámení.Myslím si totiž,že nad Tvé oči není.Měla bych se léčit.Léčit z…
Nebudete tomu věřit, co se mi nedávno stalo. Takový smůly mě už dlouho nepotkalo. Nevěřila jsem, co vše se může stát, ale teď se tomu musím zpětně smát. :) Hned ráno jsem, holenku, nechala doma jízdenku (kupujem jí přes net, je to levnější a hned).…
Některé básně nepotřebují úvod. Člověk má totiž pocit, že by tím úvodem něco zkazil. Jejda, teď doufám, že jsem to teď nezkazila a nevyznělo to moc nafoukaně... :) TEN CITAž ze samé hloubi duše...Ach ne! To zní příliš suše!Až ze samé hloubi srdce..…
Nevím, jestli se dá následující báseň nazvat tak, jak jsem ji nazvala. Pokud je ale správná definice multikulturalismu, jak ji uvádí slovnik-cizich-slov.abz.cz, znamená tohle slovo následující: "zkoumání, srovnávání a názor na koexistenci různých…
Upozornění:Všechny postavy jsou smyšlené jen napůl a podobnost některých postav s reálnými postavami je čistě náhodná záměrná. Sázka na nesmělost Tak rychle Klára u školy ještě nikdy nebyla. Obvykle se loudala, protože věděla, že stejně bude muset…
A part of a drama called "Maryša" (which was originally written by Alois and Vilém Mrštíks) was translated into English by a non-well-known translator (me :)). This tragedy is about a girl Maryša who must marry Vávra - a rude widover. He is bullying…
To člověk někdy složí báseň, ani neví jak. Ono to jde tak nějak samo, když před člověkem leží medovníček a kafíčko a člověk si tak nějak matně vzpomíná jak vloni, touhle dobou pomalu, ale jistě začínal šílet, že nemá ještě ani jednu maturitní otázku…
Dovolím si hned na úvod tvrdit, že problém, který řeším v následující básni řeší nebo někdy řešila většina z vás. A dovoluji si taktéž poznamenat, že je téměř neřešitelný, pokud to za vás nevyřeší čas. Jak by řekla naše latinářka: "Tempus omnia…