Přísloví jsou zajímavej úkaz. Leckdy platěj, leckdy neplatěj. A nejčastějc neplatěj, když by se vám nejvíc hodilo, aby platila.Tak například "Kdo se bojí, nesmí do lesa". Jako malá jsem se bála koledníků, který nás na Velikonoce vždycky dost…
Naší mateřštinu mám ráda. Přesto existují slova, u kterých bych byla radši, kdyby neexistovala. Proč? Protože jsou prostě divný a vzbuzujou v člověku negativní emoce. A jedno takový slovo je tématem následující básně... :) BEJVALKA Zmíníš-li se o…
To se takhle člověk rozhodne, že zpracuje něco, co chtěl zpracovat už dávno. Ono totiž když chcete něco dlouho zpracovat, leží vám ten nápad na zpracování v hlavě a jak si tam tak leží, tak hrozí, že se časem zapráší a opotřebuje a vůbec. Takže…
Následující poetický kus vznikl dne 20. 8. tohoto roku v proslulém pražském jazz clubu Reduta. (Ano, je to ten, jak tam hrál Clinton na saxík od Havla. :)) Né, že bych jim chtěla dělat reklamu, ale máte-li aspoň trochu rádi jazz, musíte tam jít! Ta…
Člověk má odmaturováno, měl by se učit na přijímačky, ale najednou ho políbí múzák a... vidíte sami: TUŽKA Z POTÍTKA Já jsem tužka na potítku,mám nad maturanty hlídku. Já jsem tužka potítková,musím psát furt nová slova. Já jsem potítková tužka,jsem…
Psáno jednadvac - .... ehm... tedy vlastně dvaadvacátého prosínce léta Páně dvoutisícího jedenáctého tři čtvrtě hodiny po půlnoci. Myslím, že dalších komentářů netřeba. Snad jen, že jsem předchozího dne poctila svou návštěvou matičku Prahu,…
Tak mě napad druhej limerik v životě, ani nevím jak. Je to zvláštní a místy mě to dost štve, ale múzák si zvyk mě líbat jen tak sám od sebe a ještě navíc ve chvíli, kdy u sebe nemám papír ani tužku a musim si to pamatovat! Ale takovej už je život a…
To se tak nějak semele a člověk se učí a učí a najednou se mu začnou dělat mžitky před očima, tak vypije jednu colu, pokračuje v učení tak tři čtrvtě hodiny, a poté se dostaví mžitky tak viditelné, že člověk vidí, že nic nevidí. A pak ho políbí…
Naši drahou mateřštinu mám docela ráda. Jediný, co nenávidim jsou větný rozbory, poněvadž jsem si doteď nezapamatovala druhy vět vedlejších a jsem naprosto vedle, když mám svý (ne)umění u tabule předvést... No, ale k věci. Následující výtvor není…
Kdysi dávno jsem se snažila vytvořit na každý předmět báseň, která by vystihovala můj vztah k němu. U několika se to už povedlo, u několika to musím ještě domyslet a u všech to berte, PROSÍM, s nadsázkou a s rezervou... báseň první MATIKA Matika…