Psáno poslední den adventu

Tuto báseň jsem stvořila včera - tedy 23. 12. 2010 - ve 23:59. Totálně unavená úklidem mýho pokoje, kterýžto mi zabral skoro celej den, vystresovaná z zítřejšího...ehm, teda vlastně dnešního... sóla a hry na flétnisko, plná zklamání z toho, že ten sníh snad fakt roztaje atd. atd. atd. ALE! I když začíná skepticky, snad končí dostatečně optimisticky... Možná to bude tim, že už byl Štědrej den, když jsem ji dopisovala... :)

Psáno poslední den adventu

Copak takhle vypadá

předvánoční nálada?

Sedim tu. Z balení dárků

je mi, jak Johance z Arku,

když ji země zradila.

Stala se věc nemilá;

ve všem tomhle děsnym shonu,

v luxu jednotvárnym tónu,

v připálenym cukroví,

ve vánočkách a kdoví

v čem všem ještě nemohu

najít Jeho. Oblohu

máme opět zataženou,

stupně se nad nulu ženou,

sníh nám dělá naschvály

a než jsme se nadáli,

je z něj břečka!

To se přečká...

říkám si. Vždyť stále je

tady naše NADĚJE!